Jiří Dědeček - básník a písničkář

27.11.2008 - Rebelem by nikdy neměl být označován kdekterý pitomec jenom proto, že omylem vybočí z řady. Rebel znamená životní program a charakterovou vlohu, osobitý pohled na svět a společnost, sebevražednou touhu za každých okolností alespoň se pokusit pochcat nohavice establishmentu. Rebel je vášeň v srdci, zničující oheň osamělosti a břemeno deprese za celé lidstvo. Rebel je upřímnost k sobě samotnému a milosrdné mlčení čelem k masám. Rebel je vítr ve vlasech a úsměv skrze slzy, Rebel je havlíčkobrodské pivo, ale to mně nechutná. Rebel je schopnost milovat i nenávidět současně a touha umřít pro ten rozpor. Rebel je synonymum pro svobodu.

14.11.2008 - Čím dál tím častěji mám pocit, jako bych si vlastní život předem psal. To se ovšem týká jenom negativních stránek – od nepříjemností až po tragédie. Nevím, zda příčinou jsou podvědomé obavy, jejichž vyslovením člověk uvádí v chod nezadržitelný mechanismus neštěstí, nebo zda jde naopak o jistý druh jasnovidectví, jež není podmíněno narušenou psychikou a vidí cíl v budoucnosti celkem jasně prostě proto, že tam je. Ale tím vás, milí čtenáři, nechci unavovat.

30.10.2008 - Když mi bylo šest let, žil jsem s rodiči v jedné ošklivé novostavbě v Karlových Varech. Jedinými klady toho bydlení, zázraku třetí nebo které pětiletky, byla oddělená koupelna a záchod, malý balkón a veliký sklep. Hlavně ten sklep mne fascinoval – jednak jsme si do suchých, čerstvě vybílených prostor chodili hrát s kamarádkami na maminku a na tatínka (s těmi odvážnějšími i na doktora), za druhé pak jsem byl obzvlášť pyšný na naši samostatnou sklepní kóji.

16.10.2008 - Už tři dni se mě nikdo na nic jiného neptá, proč bych se měl tématu vyhýbat právě v dnešním fejetonu? Myslím, že nejpozoruhodnější na celé bouřlivé atmosféře okolo minulosti Milana Kundery je fakt, že skutečná pravda zajímá jen velmi malý počet „dotčených“ či „zúčastněných“. Dávám ta slova do uvozovek, protože opravdu dotčenými a zúčastněnými jsou v tomto případě jenom postavy předpokládaného dramatu a nikdo jiný.

05.10.2008 - Na první pohled se zdá, že by obě složky protivládního hnutí v kterémkoli totalitním státě neměly být v rozporu, právě naopak, měly by svou činnost koordinovat a jejich společným cílem by měla být svoboda. Teprve až tato nastane, budou se moci v klidu porvat o cokoli, tedy především o peníze a moc, a až to vše bude rozebráno, nakonec i dobrou pověst.

20.09.2008 - Ve středu 10. září se konala v Klubu mexických novinářů vernisáž výstavy fotografií Pavla Hrocha „Las Damas de blanco“. Vernisáž proběhla za účasti českého velvyslance v Mexiku Jiřího Havlíka, jehož úřad výstavu zorganizoval, a za přítomnosti mnoha dalších významných osobností, jakými byli například kubánský disident Héctor Palacios Ruiz s manželkou Giselou de la Caridad Delgado Sablón, poslanec Jan Hamáček, předseda Výboru pro zahraniční vztahy PČR nebo vedoucí kubánské sekce společnosti Člověk v tísni Pavla Holcová. Já jsem tam byl za Český PEN klub taky.