BLOG - ČLÁNEK
Melancholická noc /1979/
19.04.2016 - Až nohy mé stín dohoní, den dodoutná, kytky dovoní,Až nohy mé stín dohoní,
den dodoutná, kytky dovoní,
smích mi ozvěny rozkradou,
začnu se bát.
Tma se vydá naší zahradou
spáchat atentát.
Kontury zfialoví
tichou účastí,
když noc mě loví
do pastí.
Až nohy mé pád nezvládnou,
noc polapí mě tak bezvládnou,
dřív než upíři dosvačí
a dopijí,
noc mě nadosmrti poznačí
melancholií.
Zašeptám do vikýře:
„Prosím, dneska ne!“
Jak malé zvíře
bezbranné.
Pak vyhledám své souhvězdí,
kam rakety zatím nejezdí,
kde se navečer nestmívá,
kde není stín,
kde se tudíž potmě neskrývá
potměšilý splín.