BLOG - ČLÁNEK

Výš k nebytí /1980/

05.08.2018 - Mé prvé já se vznáší výš, k nebytí,

Mé prvé já se vznáší

výš, k nebytí,

kde ho to druhé,

co výšky špatně snáší,

víc nechytí.


Proniká nepodstatnem

a odplývá.

Už jen mé tělo,

to tělo v stoji spatném

zde ulpívá.


A já to bere zkratkou,

předbíhá ostatní.

Nejdál a nejblíž

s tou perspektivou vratkou,

že zpodstatní.


A náhle nikde není.

Jen lesy lesoucí

zvěstují trupu

zvěst lahodného znění:
Tvé ty je nejsoucí.