Nebezpečné sny
14.11.2008 - Čím dál tím častěji mám pocit, jako bych si vlastní život předem psal. To se ovšem týká jenom negativních stránek – od nepříjemností až po tragédie. Nevím, zda příčinou jsou podvědomé obavy, jejichž vyslovením člověk uvádí v chod nezadržitelný mechanismus neštěstí, nebo zda jde naopak o jistý druh jasnovidectví, jež není podmíněno narušenou psychikou a vidí cíl v budoucnosti celkem jasně prostě proto, že tam je. Ale tím vás, milí čtenáři, nechci unavovat.Moje obavy mají zcela konkrétní náplň, týkají se elektrického proudu. Před deseti lety jsem totiž napsal do Lidových novin fejeton o strašném snu, který se mi zdál a který se týkal ČEZu. A ten sen, jak to tak vypadá, se zvolna stává skutečností.
Před těmi deseti lety jej bylo ještě možno charakterizovat jako sen vědecko-fantastický: „sedíme v potemnělém bytě a choulíme se kolem doutnajícího krbu. Pálíme kousek po kousku parkety, knihy a starožitný nábytek. Z města dole od Vltavy je slyšet řev motorů, kvílení pneumatik, pláč, naříkání a občasnou střelbu. Ano, probíhá revoluce, ale nejde tady o svobodu, jde o zimu. Ta letošní je obzvlášť tuhá, ceny za elektrickou energii pohltily veškeré příjmy většiny obyvatel. Kritická situace vyústila ve vzpouru. Zoufalé lidové povstání proti tarifům bylo však rychle rozprášeno, vlády nad zemí se ujaly energetické koncerny a společně nastolují polovojenský pořádek. Po Praze jezdí černé džípy s nápisem ČEZ. Zastavují před vybranými domy, vyskakují z nich muži v blýskavém černém vikslajvantu, v černých přílbách se spuštěným hledím. Mají obušky a samopaly. Vbíhají do domů a řvou: „Doplatky za elektřinu! Doplatky!“ Vytrhávají ze zdí elektroměry, drancují po bytech, střílejí. Neplatiče, které se jim podaří dopadnout, vláčejí na Staroměstské náměstí, kde generální ředitel nechal instalovat obří elektrické křeslo. Jednou měsíčně zde osobně popravuje v přímém televizním přenosu.“
Nejnovější události jako by mé hrůzné vize potvrzovaly. Navíc jsem se v dnešních televizních zprávách dověděl, že by se prostřednictvím Vídeňské burzy mohla prodávat čezká elektřina do mnoha dalších zemí. A tak tedy pokud jsem všechno zavinil jenom tím, že jsem o tom psal, hluboce se omlouvám. Kupujte liščí ocasy a ebenové tyče, jeden nikdy neví.
