Evropská unie a smysl pro humor
21.01.2009 - To jsou dvě věci, které zjevně nejdou dohromady. EU jako celek smysl pro humor zkrátka nemá a celkem se to od ní ani nedá čekat - jak by se mezi takovým kvantem úřednictva mohl smysl pro srandu nezadusit? K rozdmýchaní mezinárodních sporů by možná dodnes stačilo ocitovat úředním představitelům zainteresovaných zemí několik šťavnatějších pasáží ze Švejka počínaje tou, která říká ústy sapéra Vodičky, že každej Maďar může za to, že je Maďar.V minulosti by to nepochybně byla i docela dobrá záminka k vyhlášení války, ale právě proto se veškerá sběř sdružuje v této zájmové organizaci, aby se konfliktům ne-li předešlo, tedy alespoň zabránilo.
Teď je Bulharsko zahaleno v černém, jako by za své toalety drželo smutek… Umělecká svoboda je samozřejmě nedotknutelná a stojí výš nežli národní zájmy nebo hrdost. Stejně nedotknutelný je ovšem originální nápad, moderně se tomu říká autorská práva a je s tím na každém kroku spousta potíží.
V druhé polovině 19. století francouzský karikaturista Paul Hadol zesměšňuje v časopisech Gaulois nebo Charivari nejen francouzské a světové politiky, ale i země. Jeho mapa Evropy pro rok 1870 je v dnešních souvislostech zvláště pozoruhodná – její replika mi visí nad pracovním stolem, rád se na ni dívám a říkám si Nic nového pod sluncem.
Ve své době stála 20 centimů a vytiskla ji tiskárna Vallée, Paris, 16, rue de Croissant:
Anglie ve své izolaci vzteky bez sebe jentaktak drží na vodítku psíčka Irsko, Španělsko nevzrušeně pokuřuje zapřeno o Portugalského trpaslíka. Francie jako Harpagon marně odstrkuje invazívní Prusko, které už drží ve spárech přichcíplé Holandsko a Belgii, druhou prackou pak sahá po Rakousku. Itálie Bismarckovi naznačuje Ruce pryč od Sardinie a Korsiky, ale posledně jmenovaná se co Gavroche všemu vysmívá, ba stojí napůl zády jako při močení… Beznohé Dánsko ztratilo své holštýnské nožičky a marně doufá, evropské Turecko zívá a probouzí se, zatímco jeho asijská část ještě zasněna kouří opium. Švédsko se shora vrhá na Evropu jako panter a vzadu pak Rusko - zelný strašák s pytlem na zádech, do něhož hází vše, co mu přijde pod ruku… Za ním se pak rýsují už jen smečky vlků. Ale Bulharsko naštěstí tou mapou postiženo není, neboť je tou dobou součástí Otomanské říše i se svými budoucími záchodky...
