BLOG - ČLÁNEK

Světlo z Měsíce /1974/

30.12.2012 - Bílý světlo až z Měsíce vplížilo se skromně,

ale já jsem dobře věděl,

že si přišlo pro mě.

 

Přilít první paprsek

a přes hlavu mě přetáh,

a v tu ránu šel jsem šplhat

po okolních střechách.

 

Druhej den, když volal soused,

hrůza na mě padla:

stěžoval si, že prej šplhám

beze všeho prádla.

 

Kdybych na ten Měsíc dosáh,

celej bych ho zhasnul

a potom bych do něj vyryl,

aby každej žasnul:

 

Jsem blbej satelit,

zrcátko zavěšený v luftě,

lucerna z chudobince,

 

stříbrná protéza,

kvalitně nablejskaná pleška,

devalvovaná mince,

 

záslužná medaile

odlitá z kočičího zlata,

ledový osvětlení,

 

kosmickej tajtrlík,

fluorescentní pitomeček,

skulina v zatemnění.

 

Bílý světlo až z Měsíce

do cimry mi padlo,

ozářilo moji hlavu

gauč a umyvadlo.

 

Nejprvnější paprsek mě

přes obličej přetáh,

a v tu ránu šel jsem šplhat

po okolních střechách.

 

Druhej den mě vzbudil soused

místo zpěvu ptactva,

a že prej mě v noci viděl

beze všeho šatstva.

 

Dlouho mluvil o morálce,

pokud jsem ho slyšel,

ale než se dostal k věci,

Měsíc opět vyšel...