BLOG - ČLÁNEK

Bílý myšky /1975/

14.04.2013 - Naloženej v lihu čet jsem prima knihu, jmenovalo se to Othello.

A když jsem ji přečet,

chtělo se mi brečet,

komu by se taky nechtělo?

 

A tak jsem se opil,

slzama jsem kropil

dílo to světové úrovně.

A že v opilosti

vídám pitomosti,

uviděl jsem myšky v knihovně.

 

Když jsem to řek ženě,

řekla uraženě,

že mám hnusnej povahovej rys:

že totiž moc piju

a pak v deliriu

vídám doma stáda bílejch krys.

 

Že to byla klika

vzít si notorika

a že asi blbnu skrz ten chlast.

A v záchvatu vzteku

vzala kilo špeku

a dala tam na ty myšky past.

 

Ať moje bílý myšky

sežerou všecky knížky,

co blouděj vesmírem.

 

Ať moje myšky bílý

se spravujou a sílí

po knihách se sýrem.

 

Ať moje bílý myšky

sežerou všecky knížky

a začnou Shakespearem!

 

Velice jsem brečel,

když ještě ten večer

do pasti jsem vložil pravici.

Mám teď ruku kratší,

ale mně to stačí,

jen když zvedne pivní sklenici.

 

Chodím od tý doby

častějc do hospody,

nechci totiž vyjít ze cviku,

ježto v opilosti

mívám doma hosti,

který žerou díla klasiků.