Vyprávět příběh
Vydavatelství: Národní filmový archiv
Vydáno: 1995
Jean-Claude Carriere: Raconter une histoire + Voyage a Bruxelles. Překlad C. textů týkajících se psaní scénářů. Přeloženo společně s Terezou Brdečkovou.
TEXT, KTERÝ NEVYPRÁVÍ
Všichni jsme odchováni v tradicích klasické tragédie
a ta se zakládá na vyprávění. Máme ji zakódovánu v genech
a zbavit se jí je těžké, ba nemožné, asi jako změnit barvu
kůže. V dobách klasické tragédie se neukazovalo, ale
vyprávělo. Hlavně násilí v ději se odehrávalo mimo scénu
- kvůli dobrému vkusu, morálce i konvencím. Bylo to obscénní.
Tato pravidla už sice neplatí, něco z nich však přece zbylo
a my na to nedokážeme zapomenout.
Netvrdím, že se ve filmu vůbec nemá vyprávět, někdy je
to dokonce zajímavé. V Mléčné dráze, na které jsem pracoval
s Bunuelem, vypráví jedna postava o zázraku. Napadlo nás
napsat filmové vyprávění, kdy se postava posadí ke krbu
a hovoří obklopena posluchači. Nebylo to však románové ani
divadelní psaní, nýbrž čistě filmový výraz. Vyprávění
o zázraku nám totiž dovoluje pochybovat o slovech, zatímco
o obraze nepochybujeme nikdy. Ten existuje, tedy je pravdivý.
Film není literatura. Toto klišé je stejně závažné jako
všechna ostatní. Literatura je pro film a pro scénář snad
vůbec nejzákeřnějším nepřítelem.
