Vydáno: 2008
Snídaně se psem - anotace
Román známého písničkáře, básníka a publicisty, současného předsedy Českého centra Mezinárodního PEN-klubu, je mozaikou československého osudu dvacátého století s akcentem na jeho druhé polovině a s přesahem do současnosti. Je poskládán z drobných všednodenních obrazů na půdorysu rodinného příběhu. Autor ve svém vyprávění nešetřil ani dobu, ani své hrdiny. Pro jeho vyprávění je typická ironie, za níž však prosvítá složitý vztah rodičů a dětí a hledání průniku jejich oddělených světů. Román zachycuje deformující zasahování veřejného dění do soukromého života a autor se v něm pokouší pochopit a vysvětlit. Atmosféra předlistopadové doby na nás zde promlouvá z přesně zachycených absurdit, jejichž obludnost tkví v jejich nezpochybňované samozřejmosti. Snídaně se psem je čtivá próza, místy se čtenář i zasměje, často jde ovšem o smích, při němž mrazí.
Vydáno: 2008
Eds. Jan Šulc, Lubomír Houdek. Autor sáhl ke klasické básnické formě, aby ve vší vážnosti, u něj dosud vzácné, dal zaznít působivé české poezii mimořádné jazykové čistoty a kultivovanosti. Druhou část knihy tvoří rýmované hříčky - haiečku - v nichž poznáváme Dědečka jako svrchovaného mistra rýmované básnické formy.
Vydáno: 2008
výbor nepublikovaných veršů z let 2003-2007, ilustrace Jitka Vobořilová
Vydáno: 2005
Fejetony psané pro Svobodnou Evropu, BBC, Hospodářské noviny a další média...
Vydáno: 1992
25 notových záznamů písniček s akordy a texty a s ilustracemi Miroslava Bartáka.
Vydáno: 1993
S J. Burianem. Naše tři zpěvohry, které jsme se střídavými úspěchy uváděli v Ateliéru-Y a na jiných scénách...
Vydáno: 1986
Samizdat z temných let, jehož 3. výtisk z pětadvaceti jsem dostal já.
Vydáno: 1978
Z mladické nerozvážnosti a v touze živit se psaním spáchal jsem tuto knížku doprovázenou ilustraceni přítele Adama Hoffmeistera...
Vydáno: 2009
Mystifikující Dědeček
Jiří Dědeček je písničkář, spisovatel, básník a překladatel. Nedělá mu potíže napsat báseň v jakékoliv pevně dané formě. Už vydal francouzské sonety (sbírka Znělky) nebo vlastní variace na japonské básně haiku (sbírka Haiku haiečku). Překlady proslul zejména z francouzštiny (Brassens, Brel). Když ke mně dorazila kniha Angiolo Poliziana Rispetti a dispetti (Poklony a pošklebky) v překladu Jiřího Dědečka, podivil jsem se trochu, že překládá z renesanční italštiny, ale řekl jsem si, že třeba mu někdo udělal prozaický překlad obsahu (podstročnik, jak se říká) a akceptoval jsem to.
Díky tomu, že jsem měl několik dalších knih k recenzování, ušetřil jsem si hloupou blamáž, kterou utrpělo i několik literárně recenzujících kapacit. Než jsem stihl překlady pochválit, ukázalo se, že ve skutečnosti o žádné překlady nejde. Dědeček napsal všechny básně sám v důsledku neopětovaného eroticko milostného poblouznění, a jen předstíral, že tlumočí. Celá mystifikace byla dotažená téměř k dokonalosti. Poliziano existuje, poezii psal, sbírka je vybavena i jeho krátkým curiculem vitae a dokonce i uvedením italského pramene (Sossopra Edizioni, Milano, 1962, doslova edice naruby). U každé básně je její „původní“ italský název.
Z básní jsem byl nadšen. Půl tisíciletí stará poezie, bez moderních reálií dnešního světa, zasazená do renesanční Florencie, a přece tak blízká dnešní psýše! Někdy něžná a křehká, jindy krutě urážející. Elegantní kombinace lehce archaizujících výrazů a přitom z nich vznikají hutné verše v podstatě dnešním jazykem (Krásná tvář chůze věk a míry / jsou pilíře té mojí víry).
No a vidíte, on si to vymyslel. Údajně použil nastrčeného autora proto, aby známí i neznámí nepátrali, která La belle dame sans mercy byla jeho inspirací. A nebo i to je jen mystifikace a prostě se královsky bavil. Každopádně napsat něco, co vypadá velmi přesvědčivě jako půl tisíciletí let stará poezie není zdaleka jednoduché. Využít při tom starou striktní formu a ukázat i jemné možnosti jejích variací je přímo didaktické. A mistrně při tom vyjádřit krajní polohy citu, je to podstatné.
Dědečkovi se to povedlo. Je to docela hezká zábava. Možná si s kamarády budeme nějaký ten pátek místo limericků vyměňovat rispetti.
Jiří Moravský Brabec
Folk & Country, 2009, roč. 19, č. 9, s. 4
Vydáno: 2011
Jiří Dědeček
SLIZSKÉ PÍSNĚ
(1971–1978)
První vydání legendární básnické sbírky z druhé poloviny 20. století, která – jak autor skromně poznamenává – vznikala převážně z přetlaku testosteronu. Sbírka složená z eroticky úderných dvou- až čtyřverší žila svým životem na koncertech dvojice Burian a Dědeček, kdy z ní autor občas recitoval. Jde o knihu s „hvězdičkou“ a verše v ní obsažené nejsou vhodné pro děti a mládež minimálně do patnácti let!
OBSAH:
Z PŘETLAKU TESTOSTERONU...
Motto * Amor * Vzpomínka * Moje milá * Instruktáž * Pyjácká * Prevence * Cesta vlakem * Jede piča do piči * Julie * Nejsem žádný krasavec * Když jdou ráno lidé za svou prací * Neštěstí * Hermafrodit * Vzala jsem si do hlavy * Hvězdo mého žití * Má milá je chladná * Kladno, černé Kladno... * K Budějicům cesta * Až k nám přijdou lupiči * Když mi děvče počne * Gigolo * Pročpak bych se bála * Krev mi v žilách stydne * Kojenec * Vycházka * Petrarcův sen * Letci * Píseň práce * Mezi futry * (Podej mi pomocnou nohu) * Společník * Pohraj si * Střídání * Trapné mlčení * Já mám oči jako rys * Sviť, měsíčku, sviť * In flagranti * (Chtěl by to mít obrovský) * Rodiče * Po trati
...A Z MLADICKÉ NEROZVÁŽNOSTI
Energetická * Žně * Charakter* Chvála básnictví * Čtenáři básní * Brak a kýč * Neradostné dětství anarchisty Bakunina * Vyznání * Výlet pana Broučka * Baladický příběh ze života člověka, který by rád šetřil elektrickou energií, ale nemůže, protože nedosáhne na vypínač * O gravitaci * Houslista * Antonín * Notorický sirotek * Vrhač stínů * Touha * Senilní tchán * Lidský hlas
Doslov
Praha : Galén, 2011, 88 s. – První vydání, 90x140 mm, vázané, dvoubarevně, 190 Kč, ISBN 978-80-7262-682-3
Kontakt: Galén, spol. s r.o., Na Bělidle 34, 150 00 Praha 5, tel. 257 326 178, fax 257 326 170, e-mail: objednavky@galen.cz, www.galen.cz
