BLOG - ČLÁNEK

Pozdrav anonymního domýšlivce

01.05.2008 - V osmdesátých letech byla pro mne rozhlasová stanice Svobodná Evropa zdrojem naděje i pravdy. Zprávy, které odtamtud přicházely, jsem napjatě poslouchal skrze drásavý zvuk rušiček, a jména redaktorů, kteří byli s redakcí spjati, znamenala pro mě vysoké mravní hodnoty.U některých dodnes není důvod měnit názor, z jiných zbyl jen stín.

Za bulvárním titulkem Ropáci, hlupáci a ti druzí (Radiožurnál, 28.4.08) autora Jefima Fištejna následuje primitivně vedený nenávistný útok proti Dětem Země a jejich anticenám Ropák a Zelená perla. Nacházíme zde věty hodné Rudého Práva, když se pokoušelo diskreditovat občanské iniciativy před rokem 89: “…jak o nominacích, tak o cenách samotných rozhoduje úplně stejná, poměrně nepočetná skupinka anonymních domýšlivců. Musí zůstat bezejmenní a neviditelní právě proto, aby jejich rozhodování mohlo budit zdání důležitosti. Kdyby po pravdě oznámili, … , kdo rozhodl o tom, že autorem nejhloupějšího výroku letos opět je Václav Klaus, byla by všem rázem zřejmá nepatřičnost a trapná ubohost takového známkování. … Novinářům by mělo přijít nápadné alespoň to, že žádná jiná společenská skupina si nečiní nárok na veřejné posuzování něčí hlouposti.“

Tímto se tedy hlásím. Ze svých kolegů, anonymních domýšlivců mohu uvést filozofa Erazima Koháka, filmového producenta Čestmíra Kopeckého, herce Petra Vacka, spisovatelku Terezu Boučkovou, redaktora Čestmíra Klose nebo kritika Vladimíra Justa. V částečné anonymitě si přeje zůstat jen několik vědeckých pracovníků, nemají čas čelit podlým mediálním útokům. Celkem je nás 125, z toho dvě třetiny jsou vysokoškolsky vzdělané osobnosti. Demokraticky jsme si odhlasovali, že nejpitomější antiekologický výrok zazněl, jako už mnohokrát, z úst pana prezidenta.

Fištejn přirovnává Klause k názorově pevným osobnostem, jakými byli Giordano Bruno nebo Galilei; tuto legraci si snad lze vysvětlit mimořádnou příchylností k osobě klimaticky neohroženého profesora.. Aby však nedošlo k omylu, k němuž Fištejnův článek výslovně nabádá - u této anticeny nejde o veřejné posuzování něčí hlouposti, ale jen o míru blbosti konkrétní věty! A nějaká taková může uklouznout i jinak docela inteligentním lidem, to přece musí pan redaktor vědět nejlépe. Jedním z nositelů Zelené perly je i on sám, získal ji za rok 1996.