BLOG - ČLÁNEK

Světlo z Měsíce 1974/

15.01.2012 - Bílý světlo až z Měsíce vplížilo se skromně, ale já jsem dobře věděl, že si přišlo pro mě.

Přilít první paprsek a přes hlavu mě přetáh,

a v tu ránu šel jsem šplhat po okolních střechách.

Druhej den, když volal soused, hrůza na mě padla:

stěžoval si, že prej šplhám beze všeho prádla.

Kdybych na ten Měsíc dosáh, celej bych ho zhasnul

a potom bych do něj vyryl, aby každej žasnul:

Jsem blbej satelit, zrcátko zavěšený v luftě, lucerna z chudobince, stříbrná protéza, kvalitně nablejskaná pleška, devalvovaná mince, záslužná medaile odlitá z kočičího zlata, ledový osvětlení,                     kosmickej tajtrlík, fluorescentní pitomeček, skulina v zatemnění.

Bílý světlo až z Měsíce do cimry mi padlo,

ozářilo moji hlavu gauč a umyvadlo.

Nejprvnější paprsek mě přes obličej přetáh,

a v tu ránu šel jsem šplhat po okolních střechách.

Druhej den mě vzbudil soused místo zpěvu ptactva,

a že prej mě v noci viděl beze všeho šatstva.

Dlouho mluvil o morálce, pokud jsem ho slyšel,

ale než se dostal k věci, Měsíc opět vyšel...